Bibliothéque Pascal

Koprodukčná dráma s prvkami mágie, tragikomédie i trileru rozpráva o tom, že ak život nestojí za nič, geografickým presunom sa z ničohonič nezlepší. Hlavná hrdinka Mona s maďarsko-rumunskou krvou rozpráva nezvyčajne príjemnému úradníkovi na „sociálke“ svoj príbeh. Chce totiž získať do opatery svoju malú dcérku, ktorú nechala u tety, keď sa vydala na Západ hľadať „šťastie“. Skúsenosti, ktoré Mona získava počas nedobrovoľnej prostitúcie v liverpoolskom bordeli s menom Pascalova knižnica, nie sú práve najpríjemnejšie. Mizanscéna dýcha zvláštnou nechutnou atmosférou, ktorá akoby vznikla zmiešaním mliečneho baru z Mechanického pomaranča a videoklipov Lady Gaga. Fantastické sekvencie režisér objasňuje vlastným detstvom, kedy si údajne na sivom sídlisku predstavoval „farebnejšiu“ realitu.

Herec, scenárista a režisér Szabolcs Hajdu patří k nejvýraznějším maďarským filmařům střední generace, avšak u nás se setkáváme v kinech až s jeho čtvrtým celovečerním hraným snímkem Bibliotheque Pascal, zachycujícím bizarní a fantastický příběh Mony, napůl Rumunky, napůl Maďarky, která se při své cestě životem nedobrovolně ocitá v exkluzivním liverpoolském bordelu, v němž prostitutky (a prostituti) představují různé literární postavy. Ona je nucena „hrát“ roli Jany z Arcu podle dramatu G.B. Shawa Svatá Jana. – Na svá podivuhodná dobrodružství vzpomíná Mona před úředníkem sociálního odboru, když usiluje o svěření malé dcerky Vioricy do své péče. Dítě má po otci, podivném zločinci Viorelovi, s nímž se Mona krátce setkala na mořské pláži, schopnost „promítat“ své sny do skutečnosti. Bylo kvůli tomu odebráno kartářce Rodice, jíž je Mona nechala v opatrování, když se vydala se svým údajně nemocným otcem, pasákem Gigim, do Německa. Právě tady se jí zmocnil gang, kšeftující s bílým masem, a dodal ji do Anglie. Emancipovaná a soběstačná Mona zmrzačí zdánlivě vlídného majitele nočního podniku Pascala a má zemřít jako Desdemona v rukách dvou maskovaných klientů. Zachrání ji Viorica prostřednictvím svého snu. – Žánrově neujasněný snímek, střídající road movie s melodramatem, humorné i drastické scény, a zejména mísící „reálno“ s „nadreálnem“, se rozpadá na dvě poloviny. V první sledujeme Moninu cestu po Rumunsku ve stylu Kusturicových balkánských „rejů“, ve druhé se ocitáme ve výtvarně pojatém světě Pascalova nočního klubu pro intelektuály, kteří si v něm dopřávají nejrůznější sadomasochistické perverze. Podle režiséra Mona není oběť, sama je režisérkou svého života a rozhodování mezi možnými alternativami je pouze její osobní zodpovědností. Přesvědčivě ji ztělesnila stálá herečka z Hajduových snímků a jeho manželka Orsolya Török-Illyésová; v roli Vioricy se objevuje jejich dcerka Lujza Hajduová. – Snímek je sice maďarsko-německou koprodukcí, ale mluví se v něm téměř výhradně rumunsky.

Ocenenia
Hlavná cena, Cena za kameru (A. Nagy), Cena Genea Moskowitza, Hlavná cena študentskej poroty – Maďarský filmový týždeň, Budapešť 2010
Cena Ostrava Kamera Oko za najlepšiu kameru – MFF Ostrava Kamera Oko 2010

Pridať medzi obľúbené